Neco krasneho se konci, neco zacina... aneb "The Indian dream is over now"

Posilam mocne pozdravu do adventnima svickama provoneny domoviny, do predvanocnima pripravama zaneprazdnenejch rodin, do snehem zavatyho kraje, no proste do milovanyho koutu sveta, kde Vanoce klepou na dvere a stejne tak se i nas navrat blizi rychlosti sani tazenejch sobama...:)

Ahoj ahoj vsichni, naposledy namaste a namaskar z Nepalu

Porad me to malinko boli a trapi, ale holt osud je osud a urcite s nama ma nejakej zamer v Thajsku, takze to zkratim na informaci, ze jsme indicky viza nedostali (museli bychom cekat dalsi mesic v Nepalu nez by byla moznost zazadat znovu), takze jsme se jednim hlasem rozhodli sehnat levny letenky do Bangkoku a tim se nase cesta rozsiruje o poznani nejenom Jihoasijsky ale i Jihovychodoasijsky...Letime 6.12. z Kathmandu za moc peknou cenu (cca 3000Kc/os) a s velkym stestim, pac jsme byli asi posledni dva pasazeri, co se vejdou do letadla Nepal air. Je mi to vazne lito, protoze si moc dobre uvedomuju, kolik se v Indii jeste dalo poznavat, zazivat a nasavat tuhle zvlastni atmosferu, ktera mi chybi a kterou jsem si asi fakt zamilovala...ale ma to tak bejt, to je jasny jak ta facka, jak to nadymani po dal bhatu, jak ten smradlavej vzduch z ohorelejch odpadku u cesty, jak ta svata krava s telatama, co se toula z ulice do ulice a krade babcam zeleninu z chodniku...:) Chjo, vratim se, budu se snazit, chci...

Chitwan national reserve
je nasi dalsi destinaci z turisticky Pokhary. Dostavame se na uplnej jih Nepalu, z okynka mistniho busu za babku (teda babek 250) pozorujem menici se podnebi a pocasi, zacina bejt pekny horko a zda se i vlhko, holt hopy a tropy, jsme v Chitwanu, u reky Rapti, kam nosorozci, tygri, sloni a dalsi divocina chodi pit, kde se zije z mala, v domcich z palmovyho listi nahozenejch oranzovo-cervenym blatem, pekne pospolu se vsema zviratama. Je tu krasne, po delsi dobe nam ani ty turisti tolik nevadej, pac potkavame kouzelnou australskou padesatiletou vilu a taky za nama prijizdi Patrick, takze zase je s kym se vozrat a s kym poklabosit:) Bydlime v klidny zahrade plny cikad a komaru pres den prenasejici dengue, v noci malarii, takze repelent je nasim kazdodennim chlebem a v noci se bez moskitiery neobejdem. Vesnicka nabizi hnedla dve prirodni rezervace. Obe jsou spravovany statem, ale jedna z nich je pristupna vesnicanum jenom v urcitym obdobi, kdy je trava moc vysoka na to, aby se ji zvirata mohla zivit a husta na to, aby ji vubec prosla. Vesnicani prijdou, posecou, odnesou na zadech a na "holy" zemi zacne rasit trava nova, jemna a zelena a to je to nejlepsi obdobi na navstevu mistnich lesu, pac to se vsechno to zverstvo presouva z dzungle na otevreny plane a vystavuje se hladovejm zahranicnim ocim...Takze zadnej listopad, ani rijen, ale pekne pred jarem, nejlip v breznu. Platime si v nasem resortu celodenni vylet do dzungle zacinajici dvouhodinovou plavbou na kanoi, behem niz vidime asi nejvic za celej den a to x druhu krasnejch ptaku (volavky, lednacky, kachny:) a oba druhy krokodylu, ktery v mistnich vodach prebyvaj (ghadyial a magarmach). Moc krasnej zazitek a to hlavne pro mlhu hustou jak mliko, z niz vsechny ty krasy vystupovaly jak z Cesty do praveku (fotky budou namka doufam:). Na brehu uz to bylo horsi a zkratim to asi na to, ze jsme mohli videt medvedy, opice, nosorozce, divoky slony, jeleny, tygry a nejakej ten hmyz s hadama, ale nevideli, takze za nase setkani s divokym nosorozcem prechazejicim reku total mimo rezervaci jsme byli vazne moc moc vdecny. To jsme si takhle prvni den prijezdu sedeli u pivka (to nedelame vubec casto, protoze je tu hodne drahy) a koukali na krasnej zapad slunce nad dzungli, kdyz v tom se po nasi levici mihnul stin neceho velkyho a jak jsme tak upirali zrak skrz nastupujici mlhu, v dalce se jasne vyrysoval prahistorickej kolos krasnyho a mohutnyho nosorozce, co z dzungle postupoval smerem k travinam (grass land), aby ukojil vecerni hlad. Veliky stesti, krasnej zazitek, moc hezkej uvod naseho tridenniho spocinuti v Chitwanu....a pak uz nic, jenom opice, parek jelenu, sem tam ten pavouk, cervenej brouk a krasny ptaci, to uz jsem psala...Kazdopadne zvuky dzungle jsou zvuky dzungle, jenom skoda, ze jeepu a turistu jsme potkali pomalu vic nez zvireny samotny.

Chitwan-Kathmandu
Hlavni mesto nam sice nahani malinko hruzu, ale jedeme tam, co jinyho, porebujem prodluzit nepalsky viza a zazadat o viza indicky. Docela jsme oba prekvapeny, ze i pres zase silenej provoz, motorky derouci se uzounkejma ulickama, vsudypritomnej smrad z vejfuku a hluk z klaksonu, se nam tohle misto zase hrozne libi:) Kathmandu je veliky, roztahany po celym udolicku, pricemz jedna jeho cast je vybudovana snad jenom pro turisty (Thamel), ale i tak nabizi prekrasny prochazky starejma ulickama, koncicima vetsinou u skrytejch templu s rozzehlejma svickama a modlicima kolemjdoucima. Proste tu jsme nakonec suma sumarum asi tejden a kazdej den zazivame jinej kulturni zazitek v podobe stup, klasteru, namestich, soch, Nawarskejch budov z 15.stol, ghatu s horicima telama zesnulejch a ja nevim ceho vseho jeste, to asi budu vykladat az u obrazku. Mame pekny ubytko s uzasnym padem domacim, co si povesil do recepce dva krasny obrazky Prahy a na pozdrav odpovida: "Dobry" a salutujicim dvernikem, kterej pri kazdym pozdravu zadupe, snozi do pozoru, srazi hlucne paty a zdvihne pravacku. No proste takhle pekne ten nas pobyt tady zacal a tak i pokracuje, poznavame to tu, vychytavame zradelny a ceny, proste jsme tu jako doma:)

Kathmandu-vesnicky kolem (Patan, Bandipur, Dhulikhel, Sankhu)
I kdyz to tu mame radi, chce to par dni voraz, bez turistu a shonu, bez nahanecu a komfortniho ubytka s teplou vodou, prosty poznavani tradicniho zivota se vsim, co k tomu patri. Toulame se krajinou sklizenejch policek obili, mijime babci s detma drtici sklizenou urodu a presypavajici psenici a rejzi, nebo co to je. Fakt celou dobu obdivujem zachovalou architekturu jejich skromnejch baracku, starejch pomalu jak Karluv most, s nadhernejma vyrezavanejma tramama oken a futrama dveri, at je to v turistickym Bandipuru, nebo uplne opustenym Dhulikhelu. Vsichni na vas volaj "Hello", nebo "namaste" a vetsinou taky at jim neco dame, nebo je vyfotime, ale i kdyz nic nedostanou, porad se smejou a jsou veseli, pratelsky a radostny. Fakt musim rict, ze veselost a radost mistnich  je vazne krasna a cista a potesujici. Kez bych tohle mohla privest jako suvenyr dom :)

Ja nevim, fakta se mi psat moc nechce, protoze to se spatne cte a my vlastne za poslednich cca 14 dni nezazili nic, co by bylo dechberouci a vzrusujici, ale fakt je to tu pekny a zajimavy, jenom uz oba cejtime, ze na Nepal ten mesic a pul vic nez staci a ze je to tak akorat ta spravna chvile na to zmenit pusobiste.

Ted jsme znovu v Kathmandu, dnesnim dnem zaciname slavit Mirovy tricetiny, takze treba jeste bude co psat;) a pomalu se chystame na prelet do Thajska, kde se snad potkame s Martasem a Zuzou!

Jo a malem bych zapomnela, domu se vracime 20.1.2011:)

Mejte se krasne
uzivejte vseho radostne, hlavne pohodu ted preju, ta bude asi trochu potreba:)
tesim se na vas a z Thajska a lazaplaza urcite jeste pred Vanocema napisu!
pa_D