Leh - Manali - okruh pres Lahaul, Spiti, cast Kinnauru (Kaza, Tabo, Chango, Recong Peo) - Shimla - Dehradun - Varanasi
25 (12Kc) rupek za hodinu klidu, bez klaksonu, mrte lidi, aut, smradu z riks a vseho, co tohle mesto nabizi, se neda odmitnout. By me trosku zajimalo, jak dlouho tu v kavarne vydrzime listovat fiktivnima strankama:)....dlooouhooo
Ahojahou, lide mili muj...jsme tu zas, jako kazdy ctvrtek, jako kazdy patek, jako tuhle svatecni proslunenou nedeli...zdravim mocnymi vykriky z Dehradunu!
Leh - nout si s veprem se nepovedlo, ale za to se povedlo setkat znovu s Patrikem a zazit s nim krasny chvile popijeni piva na terase, v pokoji, kdekoliv...stejne jako procourat zakouti a zbytky mesta, kavaren a zradelen. Poslednich par dni v Lehu jsme stravili fakt moc prijemne, byli se podivat na 5 hodin jizdy vzdalenym jezere Pangong Tso. Navstivili jsme diky tomu hranicni oblast s Cinou a seznamili se s tibetskym parem, kterej s nama spoluzaplnoval jeepa. Zajimavej vylet se vsim vsudy, i ten prirodni skvost stal za tu namahavou jizdu (jeste jsme po ceste zdolali 3. nebo 2., ted nevim:), nejvyssi motoristicky sjizdnej pass Chang la - 5360mnm) a vzdalene pripominal bolivijsky salary (ten skvost jako, slozity slozeny souveti:). Moc hezky a stesti, ze turisticka sezona minula, jinak by na tech mistech, vyhrazenejch k foceni, nebylo k hnuti;) Jak jsme tak porad v Lehu resili vylet na jezero, uplne jsme zapomneli na to, ze permit (100 rupek na den) je potreba zaridit na celej tejden, abychom mohli v klidu zrealizovat i dalsi trek do Numbra valley. No nic, nepovedlo se, na dalsi "povolenku" bysme museli cekat 4 dny, takze pokracujeme jasnym, vychodnim smerem, do Nepalu po zemi...zadny cekani na pisecny duny a velbloudy, co se maj v Numbra nachazet
Manali - hura hura znova pres Rohtang, podruhe a ne naposledy. Cesta z Lehu do Manali zabere ridicovi neuveritelnejch 17 hodin. Jedeme v noci, stavime jednou!, fakt nechapu, jak to ten klucina dela, pac jede opravdu super a rychle a zda se bezpecne. Betele, betele, jses ty to asi zazracnej list :) Manali uz zname, nachazime super pekny a levny ubytko s televizi, kabelovou, barevnou. Plan na straveni 1, max 2 noci, se nedari, zustavame snad 4 dny, pac je nam tu co? Je nam tu dobre :) Vyletime, splhame sem a tam...jeden templ, druhej templ, jeden kopec, druhej kopec a Solang valley. Nadherny misto, po strasne dlouhy dobe bujna vegetace, jehlicnaty lesy, vonavy a krasny vysokansky stromy, obaleny obrima jehlicema. Vune, vune, teplo a slunce, ani se mi odtud nechce. Premejslime nad trekem pres Hamda pass a tim vznika dalsi brilantni navrh...jet do planovanyho Varanasi (je jedno pred jaky mesto...) malinkou oklikou...pres Lahaul, Spiti, Kinnaur. Vecer pred odjezdem potkavame neuveritelnou nahodou Tailora (znate z treku Leh-Chiling). To je ten klucina, co splha po kopcich a petitisicovejch sedlech bez jidla a teplyho obleceni. No, jak jsme se ten den na treku oddelili a on pokracoval do Markha valley, sestoupil z cesty (zadna mapa, to se vi) a necekalo na neho nic jinyho, nez dvoudenni bloudeni bez jidla, zivacka...jenom mrznuti. Proste dalsi neuveritelnej zazitek, kterej nam Tailor vypravi diky skupince Nemcu, ktera ho nekde polomrtvyho nasla, nakrmila, napojila, osatila, a hlavne zahrala. Zadna sranda, ty hory. Doufam, ze se jeste potkame, pac mam toho kluka strasne rada a nemam na nej email :) Na 3 tejdenni pobyt ma klucina celkem zazito...od seance s hasisem provonenym babou pres cca 300km dlouhyho stopa v tyraku...tesim se na ten jeho dokument
Lahaul, Spiti, Kinnaur - Manali - Kaza - Tabo - Chango - Recong Peo
Lidi zlaty, boubelaty, to je desne na dlouho. Kdyz bych to zkratila na to podstatny a zajimavy, tak napisu, ze v Kaze jsme z Manali za cca 7 hodin, cekame na permit cca 2 dny (budem se totiz behem nasledujicich par dni pohybovat hodne blizko tibetskejm hranicim), behem nichz Mira podstoupi profesionalni zasah zubarem. Zub zachranen, bolest ustoupila, provizorni leciva vypln funguje bajecne a bude snad brzo nahrazena plombou. Danka neni tehotna, je to dobry, jede se dal:) ... a to do nedalekyho Dhankaru, krasny gompy postaveny vysokooo na skale a malebnymu mestecku pod ni, kam se splha po silnici cca 10km a zkratkou proste o neco min...
Tabo - krasny, duchovni misto, ze kteryho se nedostavame jak planovano, protoze proste sezona jablek a vsude mraky pytlu a jejich majitelu, takze jeden bus proste vsechno to jsouci bytostno nepobere. Stopujeme, marne samozrejeme, pac nasim smerem nic nejede. Cesta z mesta slozita, ale ne nemozna, odpoledni bus do Changa to jisti a vubec nevadi, ze to je doura dourovata, do ktery dojizdime v noci a nesezenem ubytko, protoze sezona jablek a prodavaci a prodejci okupujou vsech 5 hotylku, co tu jsou. Krasnej zazitek mame v podobe ochoty jednoho milyho pana, co nam sezene za naprosty tmy vratnyho a odveze nas do obriho prazdnyho baraku, kde se zadarmo uchylujem k noclehu. Pozdejs se dozvidame, ze prostor slouzi jako ubytko delnikum spol. Power. Je to jedno, je to pekny a luxucni a my jsme strasne vdecny za tu ochotu, bezprostrednost a hlavne pomoc, za kterou se nic nezada!
Jizda do Recongu je smrtici...proste srazy jsme uz videli a nebojime se jich, ale tohle je jizda s jednim kolem ve vzduchu a to uz i pan Miroslav zakrejva oci a spolecne si notujeme mrazenim v zaludku. Fakt narez, kterej jsem nikdy nezazila a do toho ty napraskany autobusy, tuny prachu a drncani...snad je tu, snad je tu nadeje:) Krajina se moc nemeni. Kdyz se mrknete na mapu, uvidite kopcovito, hornato, sucho a vyprahlo, kterym se posledni necelej mesic s malejma vyjimkama pohybujem...kus pred Recongem se to ale meni a my jsme celi hotovi z mesta posazenyho do zelenejch zalesnenejch svahu. Zustavame jenom jednu noc, v tyhle oblasti zacinajici sezona zpusobuje vzrustajici ceny ubytka a tak jsme malinko rozcarovany. Skoro tydenni okruh zavrsujem courkou po kopci k busaku a koupi listku do Shimly. Je teploucko, konecne vyndavam sandale a pohory pohrbivam na dno krosny.
Shimla - posledni zastaveni v Himachal Pradeshi - je plna indickejch turistu, makaku a predrazenyho ubytka. Je to strasna skoda, pac jinak je to pekny, Anglanama vybudovany mesto, posazeny do svahu vysokyho tak, ze jsem to v zivote nevidela. Kazda budova se zene pro nedostatek rovny plochy do vejsky vejskaty a dokonce je tu i krestanskej kostel, prvni a kdo vi, jestli ne posledni v Indii. Zase prijizdime v noci, takze hledani ubytka je znacne komplikovany a my se "musime" uchylit do hotelu, kde platime nejvic za celou dobu putovani...660rupek (cca 330Kc) Nezustavame, jenom splhame do Opiciho chramu Jakhoo temple, cpeme pupky, pac to umime nejlip a tady to jde uplne samo a ted uz ale vazne a rychle do Dehradunu, Varanasi a na hranice, jenom se vyhnout Delhi, to by chtelo.
Dehradun - 500 000 obyvatel, hluk, smrad, bezva vedro, vic psat nebudu:) Dneska koupeny listky nam zajistily odjezd 19.10. (driv to neslo...vyprodano, proste sezona) primo do svatyho Shivova mesta, odkud uz je nedaleko k dalsim vytouzenym horskym stitum Himalaji. Anapurno, tes se :)
Mejte se prekrasne a dekuju moc za pisani...dneska mi moc nejde psat a ouplne cejtim, jak je to nekompaktni, tak snad nekdy pristeee ...
vsechny moc zdravim a objimam a tesim se na vas!
pa_D
