Mandi - Manali - Keylong - Zanskar trek (Darcha to Padum) - Kargil - Lamayuru - Leh - Ladhaki trek (Spituk to Chiling)
Jullay drazi moji, nebo taky namaste a namaskar a nebo proste ahojarohlajz
Predem meho dalsiho dlouheho povidani diky moc vsem za maily, na ktery nestiham odpovidat, ale jsem za ne strasne rada...vzkazek mam tento: "Drzte se, holky zlaty moje" a pak taky tento: "Vsechno nejlepsi vsem, hlavne hodne zdravi a chuti do zivota, jednotlive se k tomu nedostanu, ale moc na vas myslim a preju fakt vsechno nejlepsi!!!"
Dlouho jsem se neozvala, ale neni to tu v tech koncinach jedoduchy...net vubec neni, nebo vypadky elektriny nedovolej otevrit ani stranku, tak se stavujem jen sporadicky, abyste o nas nemeli strach. Mame se skvele, to budu opakovat, dokud to bude pravda:) Jsme v Lehu (Jammu a Kashmir, uplnej sever), kde je veskerej komfort, o kterym se potulnymu, spinavymu a hladovymu cestovateli zda....JIDLOOOOOO, Daniela zere jako prasnik, ale porad ma pocit, ze si to za ty treky a namahu zaslouzi:) Nema to konce, nema to konce...
Postupne posloupne zevrubne nahodne:
Mandi - psala jsem, tisice sikhskejch chramu na kazdym kroku, moc prijemny misto na to, ze jsme chteli jet z Dharamsaly rovnou do Manali a tohle mestecko nebylo v planu. Bus nam z Dharamsaly zahadne ujel a my stravili vynikajici noc na busaku (Mr Rohan lezice na podlaze ve spacaku, horecku a dalsi cca 10 Indu na krku...jojo, lidi jsou tu zvidavi a opravdu pratelsti:)
Manali - to je to misto, kde se nesmi plivat na hlavni tride, kde je spousta turistu a kde jsme se ani na noc nezastavili, protoze Vashist je mnohem lepsi a prazdnejsi a levnejsi a mensi a tak...byl nam proste doporucenej a nezklamal...
Keylong - z Manali nam sem trvala cesta nekolik par treskutych hodin a jaky bylo zjisteni, ze v tomhle pidimestecku, kde do poledne polednouciho nikdo nevystrci z domu ani nos, vubec nic neni :) Dira, ale mila a ticha, kde se da alespon zakladne zazasobit na trek...
Zanskar trek - ty jo, to je tak na dlouho, ze to asi nezvladnu:) Vyrazili jsme z Darchy cca 10.9., pred sebou meli minimalne sedum dni chuze s plnou polni na zadech a samozrejme nedostatek jidla, protoze jsme pankaci:) Blahove jsme se domnivali, ze nam 1 toastovej chleba, jedno neco z listovyho testa, suchary, maslo a cca 8 susenek vystaci pro tri lidi. Tea tenty vsechny zavreny, protoze sezona uz skoncila, takze jsme se museli uchylit k somrovani a pripravit tasmanskou organizovanou grupu o pridavky k vece. Moc hodni serpove nas pred vystupen na Shingo-la (cca 5000mnm) naprali dalem a rejzi a vsema moznejma namka dobrotama...dekujeme kluci!!! Vystup na Shingo la byl dobrodruzo, protoze mrzlo a snezilo a cesta byla dost neznatelna, takze dalsi pomoc od tasmanskych pruvodcu byla skoro nezbytna. Vyhled nikde, vsude mlha a krasny snehovy vlocky, proste brozeni se po kotniky, az lejtka, v prasanu a uprk do nizin, kde nebudou omrzat casti tela a noc bude snesitelna. Zkratim to, Padum se nam odkryl za skly jeepu/taxiku, kteryho jsme si stopli z Icharu a bylo to teda u me na posledni chvili, protoze sily mi dochazely kosmickou rychlosti. Celej trek (nakonec 8 dni) byl nadhernej a i pocasi nam vlastne vyslo, spokojenost byla na vsech stranach, ale co si budem povidat, na to zradlo jsme se tesili vsichni.
Jeste stoji za zminku, ze jsme v Kargyaku (horsky vesnicce po ceste) navstivili ceskou slunecni skolu "Suryia", natreli jim vratka, dostali za to caj a perfektne pokecali se Stepanem a Nikolou, kterejm konci pulrocni dobrovolnictvi a strarost. Bydleni u Tashiho je kapitolou sama pro sebe a chudoba horskejch lidi nepopsatelna. Teda vlastne prave snadno popsatelna, behem zimy neni nic jinyho k mani, nez to, co se v lete urodi...takze jecmen (= chang-chlast pivo, ktery pomaha vydrzet pulrocni nicnedelani:), rejze dotovana od statu, brambory a sem tam to momo, capati a caj s mlikem a cukrem.
Padum - konec treku a dira, ze ktery se jen tezko dostava a my jsme se museli po dlouhych a zralych uvahach uchylit k drahymu reseni, pronajmuti jeepu do Kargilu (10 hodin jizdy)...stalo to za to, cesta nadherna, vyhledy paradni a nikde nikdo, jenom pasouci se kone, jaci, dva turisti cyklisti a asi 5 check postu, jak indove chybne nazyvaj check point :).
Kargil - nevim, nevidela jsem, jenom v noci, ale hranice s Pakistanem znat na kazdym rohu...muslimsky modlitby, chlapici uplne jiny vzezreni, jidlo masity a vsude tracky, prevazejici vsechno mozny zbozi. Uz tady se potka hodne armadniku...
Lamayuru - tam dorazime uz osamoceni od Romanita, jenom s Mirou. Nadherny misto, s krasnou, velkou a starou gompou, v jejiz utrobach zije cca 30 mnichu a spousta deti. Je po sezone, vsechno ubytko (kteryho neni moc) levnoucky a prvne okostovavame chang a ladakhsky jidlo...tsampa, tsampa, tsampa, Danka z toho sili a uz to nemuze ani cejtit:) Mirovi podlejha jeden protejsi kopec, z nehoz vyhledy si nechavam rada ujit a radsi lezim a pisu denik, nacez dalsi den hura do Lehu...stoupnout na hlavni a cekat, jestli prijede bus, nebo zastavi jedno z milionu armadnich aut.
Leh - brana do sveta trekare, Kangri Stok na dohled (6150 mnm, snadno dostupne sestitisicovka i pro lajka trekare), kopce a hory bez vegetace tycici se vsude kolem, mestesko plny guest housu a ted uz i bohuzel trosek po nedavnejch povodnich. Autobusak byl skoro celej strzenej, stejne tak domky a pristresky chudejch lidicek, kterejch to tu pohrbilo podle nasich info cca 1500. Smutna podivana, ale pravdou je, ze trosky musi clovek hledat, jinak by si jich po zachranejch akcich ani nevsimnul. Jsme tu skoro sami, normalne preplneny mesto turistama zeje prazdnotou a podle toho se nam dostava i levnyho ubytka a nahaneni vsude, kudy clovek projde. Osudovy setkani s Romanitem dovrsujem pivem a....pivem, nacez se uz nadorbo loucime. Dik, bylo to supr, fakt vzpominame :) Je tu pekne, nedavno byl uplnek a od ty doby je obloha modromodrouci, teploucko a jasno.
Mira je horskej blazen, uz jsem vam to psala? :) Nevydrzi na miste, takze jsme si zorganizovali dalsi vejlet...
Leh-Spituk-dalsi vesnicky-a nakonec prevoz pres reku do Chilingu
4 denni vycerpavajici putovani rokli a ricnim udolim, ktery je podle vseho x krat vetsi, nez pred tou destovou spousti. Chuze po sutrech, bloudeni, zima pres noc, ale za to pres den nadherne a krasne slunecno. Tentokrat se nabalujem jidlem, coz je na vaze krosny ale SAKRA znat, mame i varic, takze Maggi (nudlova polivka) rullez a cajik po ranu...parada. Treti den prelejzame Ganda-la (4950mnm, nebo tak nejak, necelejch 5000m) a to uz rohlajz ale vazne nemuze a mysli na jediny, zradlo v Lehu:) Cestou ani mracek, v noci sice mrzne, coz se rano ukazuje na zamrzlejch horskejch potuckach, ale vyhledy opet paradni, Kangri Stok vykukuje celej a stejne tak Zanskarsky pohori pred nama. Druhej den potkavame klucinu, Tailora, z Kalifornie. 24 letej rybar, co 3 mesice bojuje s morem a lovi ryby, zatimco zbytek roku cestuje po Evrope, JV Asii, Indii...krasnej clovek, co si s sebou taha 8mm kameru a po navratu dovrsi cestopisnej dokument. Zadny jidlo si na trek do Markha valley (cca 8 dni cesty s prelezemm dvou 5000 sedel) nebere, jenom shitovej spacak, kterej kompenzuje nakupem tezkotezky deky od mistni horsky rodinky. No proste mladi, mlaaaadiiii, co jenom clovek nevydrzi :) Posledni den dovrsujeme dobrodruznou jizdou v takovy vetsi krabici od jablek (cable car) pres reku, nacez se to s nama zasekava a mistni maj co delat, aby nas dostali na druhou stranu srazu:) Nebejt mravenceni v nohach, tak je jizda v "lanovce" velka zabava :)
Lidi zlaty, ja bych psala a psala, ale to uz se neda cist. Dik, jestli to docitate a dik moc za vzkazky jeste jednou!
Jo a to jidlo!!! :) Tibetska, ladakhska, indicka, cinska kuchyne kazdej den podlejha a tesi nase zaludky. Pikantni nudle se zeleninou, nam polivky, bramborovy kolacky s omackama vsech druhu, parenthy-placky- se sejrem a thali, lassi (jogurtovej napoj, kterej miluju), dokonce i to kafe tu chutna jako kafe s mlikem, chopsuey, chowmein, lusteniny, rejze, rajcata, jabka, merunky a hlavne...dortiky, co jsme vcera objevili!!!! Proste je mi tu dobre, fakt ze jo, celou noc a celej den se cpem:)...jenom to maso, masicko, je silene drahy a v podstate ani masem nechutna, jak je ho v jidle poskrovnu. Jsou z nas stastny a zdravi vegetariani, s pekne vyrysovanejma ochablejma svalama a stejne tak nedobrovolny abstinenti, pac pivo dobry, ale drahy jak ubytko :)
Pro zvedavce jeste napisu, ze Mira je bezva, sice se sem tam hadame, ale i to je potrebnej ventil, kterej nikdo z nas neresi. Zitra pojedem v okoli na kola, pozejtri vylet k jezeru Pangong Tso a potom posledni vylet do Numbra valley, nez se nase prdelky totalne zvednou, rozlouci s evropskych zachodem ( kterej je mi teda uprimne skoro az na obtiz:) a hura smer Nepal. Drzte palce, at si nas tam nenechaj a jeste se dostanem na vychod, do Sikkimu a Darjeelingu a pka...kdo viiiiii.
Tak jo, diky moc vsem jeste jednou
opatrujte se a uzivejte jak na cestach, tak doma a vsude, kde se vase telesny schranky ocitnou a nachazeji
Objimam a libam vsechny do jednoho:)...sice ne brzo, ale urcite jeste napisu dalsi zazitky, kterejch je nevstrebatelne
pa_D_am :) :-*
středa 29. září 2010
středa 8. září 2010
HINDUSTAN tra la la la
Indie - Delhi, Amritsar, Dharamshala, Mandi, Kasol, Rashol, Manali, Vashishat a zitra Rothang la
Indie - jidlo!!!, caj, lidi lidi, krasny cerny oci, pestrobarevny sari, chramy, kravy, odpadky, misici se vune tycinek se "smradem" z odpadku, riksi, taxiky, chudoba, skromnost, radost, vypocitavost :)...
Drazi mili, tak je to tu, jako kazdy tyden, jako kazdy patek...prijela k vam diskoteka a s ni dalsi novinky od rohlajze...dovolte mi na uvod kratky, za to radostne niterny vykrik: "INDIEEE"
Zkrat to, Danielo, nejni cas...diky vam vsem moc za psani a vzkazky, jsem za ne desne rada!
Lety z Istanbulu byly v pohode a jak jsem tak v Bahrainu cekala na ten svuj boeing, obklopena hordou tmavejch tvari, vtipne jsem se prifarila do skupinky s VIP odbavovanim a co se nestalo?...rohlajz si nakonec letel v business class a to bylo zradlo, to vam povim :)
Delhi - kapitola sama pro sebe. Nechtelo se mi verit, ze jsem na tom slavnym Main bazaru, kdyz jsem tam rano dorazila. Bordel, smrad, rozkopana blativa ulice plna lidi, riks, nahanecu, vlhko, vedro, smrad (nepsala jsem to uz?). Zalitla jsem do prvniho levnyho hotylku, usmlouvala cenu, zalehla do postele a dospala cas, kterej jsem projedla v letadle (jidlo na porcelanu se servirovalo cely 3 hodiny, takze no sleep at all). Prvni seznameni se s timhle velkobrutus mestem probehlo az odpoledne, kdy jsem s mapkou v ruce vyrazila dobyvat mistni pamatky. Hned za druhym rohem jsem to vzdala, duvody necham na ustni vysvetleni :)
Nemam uz zase vubec pojem o case, to je na tom cestovani vlastne nejhezci, takze pokracuju tou infomraci, ze druhej den dorazil Romanito a spolecne zacala tour de Miroslav...Zkracene - nasli jsme ho!!! :)
Amritsar - krasny mesto, kam se dostavame uz ve trech nocnim vlakem. Dorazime rano, akorat vcas na prijemnou prohlidku Zlatyho chramu, kdy jsou jeste slunecni paprsky snesitelny...Pridavame se k davu poutniku, dostavame do rukou plechovej tac a posazeni na dlouhatanskej koberec uzivame nasupu ryze, dalu, capati a sladky rejze...to vsechno zadarmo...Odpoledni teploty splhaj ke 45 stupnum, to uz je za hranici unosnosti, takze zustavame pekne pod proudem teplyho vzduchu stropniho vetraku a nehnem se moc z mista.Je tu pekne, ale fakt vedro a porad strasne lidi a riks, aut, kol, chceme do hor
Dharamshala, McLeod Ganj
...residencni exilovy misto Dalai Lamy, horska vesnicka, rozdelena na dve casti - Dharamsalu a jeji turistictejsiho bratricka McLeod Ganj. Utociste tibetskejm mnichum, misto, kam spousta Evropanu (nejenom) jezdi meditovat, cvicit, ucit se a nebo ucit, nebo "jenom" navstivit chramovej komplex, kde Jeho svatost rozjima, prijima navstevy atd. Moc hezky misto...Krishna ma prave narozeniny a nam se jako jedinejm turistum dole v Dharamshale postesti spojit se s mistnima a uzit slavnostniho vecera...Ucime se par vet v hindi a s narvanejma pupkama ulehame do pokojiku, kde cely odpoledne bojujeme o tekouci vodu a dalsi drobnosti :) Jeden mensi trek k posvatnymu jezeru Dall a hura daaall :)
Mandi - mestecko stovek chramu, hlavne sikhskejch ( nektery z pocatku 16.stol), nadherny pamatky tu vidime...Rika se, ze kazdejch 20 m narazis na chram a je to tak...Nemit uz malinko honku (rozumej srajdu), stravime obchuzkama techhle historickejch skvostu asi mnohem vic casu. Porad si dopravame vseho, na co narazime. Jidlo, vune, kramky, manufaktury, kde se na ctverecnim metru tisnej 3 zamestnanci :) Mam rada Indii, to je jasny uz od prvniho dne v Delhi...no, mozna druhyho ,)
Kasol - tomu rikam brana do hor, jenom teda zatracene turisticka brana, tady nebudem...Davame si kolu, to je pro nase cestovani asi tak typicky, jako byla v Cechach za horouciho dne desitka, nebo Bernard, ze jo. Nahazujem krozny na zada a hura do Rasholu, to bude kousek, jenom 4 km a pomalu se priblizovat k Manali. Je teplo, slunicko sviti, ani moc vody nebereme, ani jidlo. Jaky nas ceka prekvapeni, kdyz se z jednoduchy a kratky prochazky stava 4 hodinovej vysplh s 1200 m prevyseni :) Nas prvni trek a to ani nevime, jak a kam presne jit, pac mapy neeesuuu. Dorazime do Rasholu, raje na zemi, vsude kolem roste ganja, kytky vesmirnejch velikosti, co se ani nikdo neobtezuje zastipavat. Mistni Indiani nemluvej moc anglicky, ale guest housy tu jsou, jenom se o nich nepise v lonely planet a tim lip, jsme tu jediny turisti. Najdem misto s uzasym vyhledem, lezenim na terase, drevenejma pokojema za babku. Mistni jsou krasny, deti usmevavy s jiskrama v cernejch kukadlech, vsude vune travy a spalenyho charazu (hasise). Jsem nemocna, ale vubec mi to neva, davame den pauzu a pak je mi lip, celej den cucim na hory a honici se mraky, je tu fakt naaadherne. Druhej, vlastne treti den, nas ceka dalsu stoupani, dalsi nekonecny splhani do 3600 a neco...proste dalsi prevyseni, jak prase :)...kupodivu to jde snadno, noha nohu mine,paralen, endiaron, smecta funguje:), leje z nas jako z konve, ale pocasi paradni, zdolavame sedlo stastny, spokojeny a v pohode. Sestup uz neni tak radostnej, jsme hotovi a jeste info, ktery mame od mistnich neodpovida skutecnosti, jak jinak, takze zachranou nam je pro tentokrat taxik a mestecko Jari.
Manali-Vashishat
A jsme tu...Manali, kde se nesmi plivat a kourit na ulici, tak tady nebudem uz vuuuubec :) Kupujeme karimatku pro Miru, mineme par desitek turistu a nahanecu a s brasnama na chrbte vylezem o 3 km vejs, do vesnicky Vashishat. A je to tady, konecnej posun k Rothang la - prusmyku, jehoz prekroceni znamena pro trekare zacatek dobrodruzstvi. Vyrazime do Darchy, nekolika dennim vyletum v ustrety...to je teda prozatimni plan, dostat se do Keylongu a pekne potrenovat plice, nohy, zada a hlavu ve vejskach
Brzo snad napisu vic, je to moc tezky takhle zpetne a jeste tezsim se stava vubec se dokopat na net:)
Moc zdravim a pozdravuju
mejte se krasne, my se mame fakt paradne
myslim na vas, rodino, kamaradi, pratele!
pa_D
Indie - jidlo!!!, caj, lidi lidi, krasny cerny oci, pestrobarevny sari, chramy, kravy, odpadky, misici se vune tycinek se "smradem" z odpadku, riksi, taxiky, chudoba, skromnost, radost, vypocitavost :)...
Drazi mili, tak je to tu, jako kazdy tyden, jako kazdy patek...prijela k vam diskoteka a s ni dalsi novinky od rohlajze...dovolte mi na uvod kratky, za to radostne niterny vykrik: "INDIEEE"
Zkrat to, Danielo, nejni cas...diky vam vsem moc za psani a vzkazky, jsem za ne desne rada!
Lety z Istanbulu byly v pohode a jak jsem tak v Bahrainu cekala na ten svuj boeing, obklopena hordou tmavejch tvari, vtipne jsem se prifarila do skupinky s VIP odbavovanim a co se nestalo?...rohlajz si nakonec letel v business class a to bylo zradlo, to vam povim :)
Delhi - kapitola sama pro sebe. Nechtelo se mi verit, ze jsem na tom slavnym Main bazaru, kdyz jsem tam rano dorazila. Bordel, smrad, rozkopana blativa ulice plna lidi, riks, nahanecu, vlhko, vedro, smrad (nepsala jsem to uz?). Zalitla jsem do prvniho levnyho hotylku, usmlouvala cenu, zalehla do postele a dospala cas, kterej jsem projedla v letadle (jidlo na porcelanu se servirovalo cely 3 hodiny, takze no sleep at all). Prvni seznameni se s timhle velkobrutus mestem probehlo az odpoledne, kdy jsem s mapkou v ruce vyrazila dobyvat mistni pamatky. Hned za druhym rohem jsem to vzdala, duvody necham na ustni vysvetleni :)
Nemam uz zase vubec pojem o case, to je na tom cestovani vlastne nejhezci, takze pokracuju tou infomraci, ze druhej den dorazil Romanito a spolecne zacala tour de Miroslav...Zkracene - nasli jsme ho!!! :)
Amritsar - krasny mesto, kam se dostavame uz ve trech nocnim vlakem. Dorazime rano, akorat vcas na prijemnou prohlidku Zlatyho chramu, kdy jsou jeste slunecni paprsky snesitelny...Pridavame se k davu poutniku, dostavame do rukou plechovej tac a posazeni na dlouhatanskej koberec uzivame nasupu ryze, dalu, capati a sladky rejze...to vsechno zadarmo...Odpoledni teploty splhaj ke 45 stupnum, to uz je za hranici unosnosti, takze zustavame pekne pod proudem teplyho vzduchu stropniho vetraku a nehnem se moc z mista.Je tu pekne, ale fakt vedro a porad strasne lidi a riks, aut, kol, chceme do hor
Dharamshala, McLeod Ganj
...residencni exilovy misto Dalai Lamy, horska vesnicka, rozdelena na dve casti - Dharamsalu a jeji turistictejsiho bratricka McLeod Ganj. Utociste tibetskejm mnichum, misto, kam spousta Evropanu (nejenom) jezdi meditovat, cvicit, ucit se a nebo ucit, nebo "jenom" navstivit chramovej komplex, kde Jeho svatost rozjima, prijima navstevy atd. Moc hezky misto...Krishna ma prave narozeniny a nam se jako jedinejm turistum dole v Dharamshale postesti spojit se s mistnima a uzit slavnostniho vecera...Ucime se par vet v hindi a s narvanejma pupkama ulehame do pokojiku, kde cely odpoledne bojujeme o tekouci vodu a dalsi drobnosti :) Jeden mensi trek k posvatnymu jezeru Dall a hura daaall :)
Mandi - mestecko stovek chramu, hlavne sikhskejch ( nektery z pocatku 16.stol), nadherny pamatky tu vidime...Rika se, ze kazdejch 20 m narazis na chram a je to tak...Nemit uz malinko honku (rozumej srajdu), stravime obchuzkama techhle historickejch skvostu asi mnohem vic casu. Porad si dopravame vseho, na co narazime. Jidlo, vune, kramky, manufaktury, kde se na ctverecnim metru tisnej 3 zamestnanci :) Mam rada Indii, to je jasny uz od prvniho dne v Delhi...no, mozna druhyho ,)
Kasol - tomu rikam brana do hor, jenom teda zatracene turisticka brana, tady nebudem...Davame si kolu, to je pro nase cestovani asi tak typicky, jako byla v Cechach za horouciho dne desitka, nebo Bernard, ze jo. Nahazujem krozny na zada a hura do Rasholu, to bude kousek, jenom 4 km a pomalu se priblizovat k Manali. Je teplo, slunicko sviti, ani moc vody nebereme, ani jidlo. Jaky nas ceka prekvapeni, kdyz se z jednoduchy a kratky prochazky stava 4 hodinovej vysplh s 1200 m prevyseni :) Nas prvni trek a to ani nevime, jak a kam presne jit, pac mapy neeesuuu. Dorazime do Rasholu, raje na zemi, vsude kolem roste ganja, kytky vesmirnejch velikosti, co se ani nikdo neobtezuje zastipavat. Mistni Indiani nemluvej moc anglicky, ale guest housy tu jsou, jenom se o nich nepise v lonely planet a tim lip, jsme tu jediny turisti. Najdem misto s uzasym vyhledem, lezenim na terase, drevenejma pokojema za babku. Mistni jsou krasny, deti usmevavy s jiskrama v cernejch kukadlech, vsude vune travy a spalenyho charazu (hasise). Jsem nemocna, ale vubec mi to neva, davame den pauzu a pak je mi lip, celej den cucim na hory a honici se mraky, je tu fakt naaadherne. Druhej, vlastne treti den, nas ceka dalsu stoupani, dalsi nekonecny splhani do 3600 a neco...proste dalsi prevyseni, jak prase :)...kupodivu to jde snadno, noha nohu mine,paralen, endiaron, smecta funguje:), leje z nas jako z konve, ale pocasi paradni, zdolavame sedlo stastny, spokojeny a v pohode. Sestup uz neni tak radostnej, jsme hotovi a jeste info, ktery mame od mistnich neodpovida skutecnosti, jak jinak, takze zachranou nam je pro tentokrat taxik a mestecko Jari.
Manali-Vashishat
A jsme tu...Manali, kde se nesmi plivat a kourit na ulici, tak tady nebudem uz vuuuubec :) Kupujeme karimatku pro Miru, mineme par desitek turistu a nahanecu a s brasnama na chrbte vylezem o 3 km vejs, do vesnicky Vashishat. A je to tady, konecnej posun k Rothang la - prusmyku, jehoz prekroceni znamena pro trekare zacatek dobrodruzstvi. Vyrazime do Darchy, nekolika dennim vyletum v ustrety...to je teda prozatimni plan, dostat se do Keylongu a pekne potrenovat plice, nohy, zada a hlavu ve vejskach
Brzo snad napisu vic, je to moc tezky takhle zpetne a jeste tezsim se stava vubec se dokopat na net:)
Moc zdravim a pozdravuju
mejte se krasne, my se mame fakt paradne
myslim na vas, rodino, kamaradi, pratele!
pa_D
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)