Z celé své bytosti děkuju všem,
klaním se nebesům,
objímám zem.
Z teplého domova
líbám Vás do dálky,
dlaň, srdce prohřáté
vzpomínkou s korálky!
:)
Z celé své bytosti děkuju všem,
klaním se nebesům,
objímám zem.
Z teplého domova
líbám Vás do dálky,
dlaň, srdce prohřáté
vzpomínkou s korálky!
:)
Pošeptej do ticha,
ať tělo nedýchá,
alespoň na chvilku.
Ve tmě se proměním
ve vesmírné proudění,
na chvilku.
Obraz se rozsvěcí,
stávám se konkrecí
odvěkou.
Skrz kámen promlouvám,
větrem se ovívám
pod dekou.
Rozhalená vstříc běžím
kopcům, co proti dveřím
naráží.
Vychází slunce a já...
no, moc se nezměnilo...
jsem...
Do vánoční hvězdy
opírá se slunce.
Ledovým ránem
promlouvá ticho a mráz.
Choulíme se v posteli,
peřiny přetažené přes hlavu,
dýcháme sami pro sebe.
Dětské prstíky
počítají každý den.
Oči jim září,
jiskry štěstí a očekávání,
nervozita z nadělení...
S jemností dívky
prožívám romantiku,
s tvrdostí starce
neuhnu ze své cesty.
Život je požehnání.
Blíží se Vánoce